Politiky otevřeného přístupu v Evropské unii

Výsledky výzkumu dostupné bez finančních, právních a technických překážek přinášejí významný prospěch ekonomický, sociální i vzdělávací. Otevřený přístup zapojuje národní výzkum do spolupracující sítě globálních znalostí, zvyšuje dopad národního výzkumu, přináší nové výzkumné partnery a odstraňuje profesionální izolaci. Je to prospěšné pro celou společnost, protože takový výzkum je výkonnější a účinnější díky tomu, že výsledky se dostanou ke všem lépe a rychleji. Otevřený přístup posiluje ekonomiku rozvojem silné a nezávislé národní vědecké základny. Je očividné, že státy z toho mají rovněž užitek, protože otevřený přístup zvyšuje dopad výzkumu financovaného z veřejných zdrojů, a proto je lepší návratnost těchto investic [1].

Kapitola 2.5.2 Digitální agendy pro Evropu – Motivovat inovaci v IKT využíváním jednotného trhu – odkazuje na efektivní správu činností při předávání poznatků a uvádí, že výzkum financovaný z veřejných prostředků by měl být široce zpřístupněn zveřejňováním vědeckých údajů a článků prostřednictvím otevřeného přístupu. Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací má obdobný závazek otevřeného přístupu: Komise bude podporovat otevřený přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků; cílem bude učinit otevřený přístup k publikacím obecnou zásadou u projektů financovaných rámcovými programy EU pro oblast výzkumu.

Evropská komise realizuje pilotní iniciativu otevřeného přístupu k recenzovaným vědeckým článkům ve svém 7. rámcovém programu (7. RP) s cílem zajistit, aby výsledky výzkumu, který financuje, byly široce a efektivně zpřístupněny v zájmu záruky maximálního využití a vlivu ve vědecké komunitě i mimo ni. Otevřený přístup k vědeckým výsledkům pomáhá zvýšit dopad investic Evropské unie do výzkumu a vývoje a vyvarovat se plýtvání časem a drahocennými zdroji na opakovaný výzkum. S přístupem k širšímu výběru literatury mohou vědci stavět na těchto znalostech a tím pokročit ve své vlastní práci. Malé a střední firmy a podnikatelé mohou rovněž využít zvýšené dostupnosti nejnovějších vědeckých poznatků a výzkumných trendů k urychlení komercionalizace a inovací.

Průzkum existujících předpisů otevřeného přístupu, který byl zahájen v prosinci 2007 mezi členskými organizacemi EUROHORCs (European Heads of Research Councils), poukázal na velké rozdíly v politikách otevřeného přístupu mezi členskými zeměmi EUROHORCs, z nichž dvě třetiny zavedly politiky OA. V dubnu 2008 valná hromada EUROHORCs vyslovila souhlas s doporučením minimálního standardu týkajícího se otevřeného přístupu svým členským organizacím [2].

Vlády se začaly zajímat o otevřený přístup z potřeby ujistit se, že výzkum, který financují, dosahuje co nejširšího ohlasu, a také díky zjištěním o plýtvání veřejnými zdroji, jež je výsledkem starého systému, ve kterém daňoví poplatníci platí jednou za výzkum a podruhé za přístup k jeho výsledkům. Např. U.S. National Institutes of Health (NIH), největší poskytovatel finanční podpory na lékařský výzkum v USA, zavedl politiku vyžadující po každém příjemci grantu, aby články, které jsou výsledkem grantové podpory NIH, byly veřejně dostupné do 12 měsíců od zveřejnění v recenzovaném časopise. Tato politika, která prošla Kongresem Spojených států amerických a která byla oficiálně potvrzena podpisem prezidenta, začala být uplatňována v dubnu 2008. Povinnost otevřeného přístupu v NIH se stala trvalou díky zákonu, který prošel oběma komorami Kongresu a který podepsal prezident Obama.

Jedním z nejvýznamnějších příkladů povinnosti vyžadované poskytovatelem podpory je politika otevřeného přístupu Wellcome Trust, celosvětové dobročinné nadace sídlící ve Spojeném království, jež věnuje své úsilí dosažení významného pokroku ve zdravotnictví. Politika otevřeného přístupu Wellcome Trust je realizována od roku 2006 a byla první svého druhu v celosvětovém měřítku.

MELIBEA – adresář instituciálních politik otevřeného přístupu registruje povinnosti 64 poskytovatelů finanční podpory vyžadujících, aby výzkumní pracovníci poskytli své práce v režimu otevřeného přístupu v otevřených repozitářích; SHERPA JULIET registruje 56 politik otevřeného přístupu poskytovatelů podpory na výzkum a ROARMAP: Registry of Open Access Repository Material Archiving Policies registruje 47 povinností poskytovatelů (v Austrálii, Rakousku, Belgii, Kanadě, Francii, Maďarsku, Irsku, Itálii, Norsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Spojeném království a Spojených státech).

Chcete-li začít s prosazováním politiky otevřeného přístupu ve své grantové agentuře, podívejte se na několik doporučení v tomto příspěvku: Peter Suber’s Open Access policy options for funding agencies and universities.

References

[1] John Houghton, Centre for Strategic Economic Studies, Victoria University, Melbourne (2009): Open Access – What are the economic benefits? A comparison of the United Kingdom, Netherlands and Denmark: http://www.knowledge-exchange.info/Default.aspx?ID=316

[2] EUROHORCs’ Recommendations on Open Access:
http://www.eurohorcs.org/SiteCollectionDocuments/EUROHORCs_Recommendations_OpenAccess_200805.pdf